Stíny Valbone

 

Více informaci naleznete na facebookovych stránkách knihy

Jana, která při pátrání po trojici studentů v Albánii přišla o svého přítele, začíná nový život.

Do mysli se jí vkrádají vzpomínky na Josefa, jehož tělo, smrtelně zraněné albánským bodyguardem, opustila při útěku z hor. Když jí téměř rok po návratu kdosi do vozu podstrčí nedávno pořízenou fotografii přítele, události dostanou nečekaný směr. Pocit viny a selhání ženou hlavní hrdinku zpět do hor, cesta do Albánie se pro ni stává nejen očistcem, ale i vykoupením…

Příběh na motivy skutečných událostí, vyprávěný podle muže, jenž stál v hierarchii albánské mafie na jednom z nejvyšších míst.

 

Motto knihy

Příběh neskončí, dokud se nenaplní osudy hlavních hrdinů.

Thriller na motivy skutečné události.

 

 

Napsali o knize

1.

Příběh tří studentů, kteří zmizeli v albánských horách, mi vyprávěl autor této knihy dříve, než jsem si ho mohl přečíst. Neuvěřitelné se stalo skutečností – kniha opravdu vyšla. Teprve když jsem celý text „zhltnul“, jsem si uvědomil, že Návrat do Valbone není jen nějaká předloha nebo scénář k akčnímu filmu. Člověka až mrazí, že je to příběh podle skutečných událostí. Ztratili se tři občané České republiky, vlastně ještě děti. Nikdo nebyl za to, co se stalo, potrestán. Vypadá to, že jediní, kdo se chtěli dopátrat pravdy, byli rodiče a autor této knihy. Rozhodně ne naše bezpečnostní složky.

O to víc mě překvapilo, že příběh dostal logické pokračování v podobě této knihy Stíny Valbone. Nevím, nakolik je román napsán podle skutečnosti, je ale stejně napínavý, neuvěřitelný, fatální. Cítím z něho, že ten, kdo jej psal, má smysl pro spravedlivost a kus odvahy. To pro mne v této době znamená nejvíc, neboť vnímám, že dnes jsou tyto atributy člověka až na druhé koleji. Než jsem napsal tyto řádky, navštívil jsem Pepu, také jsem viděl jeho psy. Když mi vyprávěl své zážitky, pochopil jsem jednu zásadní věc, totiž proč příběh končí tak, jak ho vylíčil v této knize. Pepa už je prostě „takovej“!

Milan Špalek

baskytarista, textař skupiny Kabát

P. S.

Kniha se výborně čte. Frčí to!

 

2.

Stíny Valbone jsou jednou z nejúžasnějších knih, které jsem poslední dobou četla. Autor v ní hovoří o nejdůležitějších otázkách lidské existence, především o svobodě.

Svoboda myšlení, svoboda vnitřního života znamenají také svobodu volby. Člověk si vždycky může zvolit cestu, sám se rozhodnout. Nezávisí to na životních okolnostech. Chci říci, že za každé situace máme na výběr.

Hrdinové knihy jsou obyčejní mladí lidé. Vědí, co je strach, navzdory němu chtějí překonat překážky za jakoukoliv cenu. Sní o jednoduchém lidském štěstí, klidu, míru, potěšení a přitom sami píší knihu vlastního osudu. Jsou připraveni obětovat se jeden pro druhého – nejvyšší projev síly ducha, spějí nezadržitelně k cíli své mise.

Autor v této knize plní velké poslání spisovatele: povzbuzuje člověka, aby přemýšlel o vlastní cestě, a jednal podle toho. Opravdová síla spočívá totiž v pravdě. Ten, kdo ji nosí v srdci, nikdy nemůže prohrát.

Galina Lifschitz-Artemieva

spisovatelka a překladatelka

 

3.

Je to právě rok, co v České republice vyšla kniha, která vzbudila ohromný čtenářský zájem. Řeč je o jedinečném, napínavém thrilleru Návrat do Valbone. Spisovatel a filmový scénárista Josef Habas Urban se ve svém až mrazivém díle postaveném na skutečných událostech vrátil ke zmizení trojice českých studentů v roce 2001, kteří se bezesporu stali obětí kosovského albánského gangu, obchodujícího s lidskými orgány. Vzhledem k tehdejší mezinárodní politické situaci, přející si rozbití Jugoslávie a posílení Albánie s ukradením srbského Kosova, nebylo přáním ani tento zločinný případ vyřešit. Nestaral se Interpol ani česká policie a ministerstvo zahraničí. A tak se dal do pátrání po strašném osudu Jana i Michala Pavelky i Lenky Tučkové publicista a filmař Urban osobně. Mapoval kroky nešťastné trojice v příznačně nazvaných Prokletých horách na severu Albánie. Za mimořádných osobních útrap a nároků na fyzickou kondici v nehostinném, tvrdém kraji, kde dodnes vládne krevní msta, kdy mu takříkajíc klacky pod nohy házela jak albánská policie, tak i místní škipetaři konečně Urban narazil na člověka v jedné odlehlé horské vesnici, který ledacos o všem věděl. Nejenom to, byl dokonce ochoten vyprávět. Jeho svědectví se pak stalo jedním z hlavních stavebních kamenů Urbanova thrilleru pod názvem Návrat do Valbone. Jmenovaný román velmi brzo téměř zmizel z knihkupeckých pultů. Jeho úspěch, i záplava čtenářských dopisů a ohlasů, si vyžádal pokračování! Josef Habas Urban usedl ke klávesnici počítače, a tak po dalším roce spatřil světlo světa navazující thriller Stíny Valbone.

Čtenáři Urbanova prvního svazku si jistě dobře pamatují na závěrečné kapitoly Návratu do Valbone. Jedna z nosných postav románu, Srb, hledající svého syna, kterého potkal stejný osud jako trojici českých studentů, bere spravedlnost do své ruky a zločinnou kliniku v žoldu řezníků z tzv. Kosovské osvobozenecké armády o samotě v nepřístupných horách vypaluje. To však neznamená tečku za celým příběhem, naopak trojtečku naznačující, že příběh bude s největší pravděpodobností pokračovat…

A skutečně. Ve Stínech Valbone se hlavní hrdinka Jana po návratu z Albánie odstěhuje na vesnici. Její rodina je předešlými událostmi zničená. Přítel Josef, který ji do Albánie v prvním svazku doprovázel, zahynul při útěku z Valbone. Děj se začne odvíjet od okamžiku, kdy Jana nalezne na zadním sedadle svého vozu Josefovu fotografii, datum pořízení snímku je staré sotva pár dní. Události nabírají na gradaci. Jana se snaží zjistit, kdo a proč se jí vloupal do domu. Jenže odpovědi na její otázky jsou stejně křivolaké, jako metody albánské mafie a mladé ženě náhle začíná opět jít o život…

Celý napínavý příběh druhého dílu je napsán živým jazykem s bohatou slovní zásobou, neotřelými příměry a metaforami, má spád a nutí čtenáře k přemýšlení, což jsou charakteristické znaky Urbanovy knižní tvorby, kterou známe kupříkladu z jeho předchozích knih např. Habermannův mlýn či Zloděj psů.

Ivan Černý

novinář, publicista, spisovatel